V Praze i jinde roste počet hráčských klubů

Černý trh expanduje, zjistila výroční zpráva.

p201509170599801_denik-630Státu a samosprávám se ani po čtyřech letech boje státu s hazardem se nepodařilo eliminovat černý trh. Bez bez poplatků a daní se hraje dál, jen pod záštitou spolků, sdružení či svěřeneckých fondů. A vymáhat pokuty za kvízomaty je příliš zdlouhavé a právně nejisté.

Černý trh se rozmáhá. Ukázala to výroční zpráva o hazardním hraní v České republice za rok 2015. Přitom už 322 obcí hazard na svém území vyhláškou úplně zakázalo. A stát od roku 2012 neustále zvyšuje daně.

Herní branže opakovaně upozornila, že nesmyslné a zbytečně tvrdé restrikce spolu s rostoucí daňovou zátěž zatlačí část podnikatelů a nejrůznější podnikavce na černý trh – herny se vydávají za soukromé kluby a rozmáhají se kvízomaty. Na to doplácejí stát i obce, které přicházejí o peníze. Například u větších měst jde o desítky a ž stovky milionů, které dříve dostávali pořadatelé kulturních a sportivních akcí. Radnice se tudíž zadlužují.

Expanxi černého trhu dokládají čísla

„Nejjednodušší, co může provozovatel, který přijde o legální povolení, udělat, je přilepit na prostory cedulku „soukromý klub“ a provoz v podstatě nepřerušit,“ říká Stanislav Brunclík, prezident České komory loterijního průmyslu při Hospodářské komoře ČR, která sdružuje legální provozovatele.

Jen v Praze, na místech, kde v minulosti bylo legální povolení, napočítala loni loterijní komora 27 klubů a 14 míst se kvízomaty a nahlásila je ministerstvu financí.

Také přístroje zvané kvízomaty neustupují, spíše naopak: „Odhadujeme počet nelegálních kvízomatů v celé České republice na cca 1 700 kusů a počet provozoven s nimi na 600. Jde o celkový počet, který byl dosud odhalen,“ říká náměstek ministra financí Ondřej Závodský. Přitom ještě před rokem a půl ministerstvo financí mluvilo o 250 kvízomatech.

Hazardní Kobra nestíhá

Nebylo to poprvé, když se počátkem září „Hazardní Kobra“ pochlubila zásahem ve čtyřech nelegálních hernách v Praze. Společný útvar policie a finanční správy zajistil 52 výherních přístrojů, takže by se dalo hovořit o úspěchu. Jenže má to háček. Za nelegální hazard v samozvaných klubech a za bedny převlečené za „vědomostní kvíz“ zatím ještě nikdo nešel do vězení. Dokonce ani pokuty se nedaří vymáhat.

Přísnější regulace hazardu se tedy zatím příliš neosvědčila. Češi navíc prosázejí stále více peněz. V roce 2012, kdy se s regulací začalo, lidé vsadili 125 miliard korun, loni už částka překročila 152 miliard. Stát z toho vybral na loterijní dani osm miliard korun, z nichž většinu – 5,5 miliardy – poslal obcím.

Příspěvek pro spolek

Soudy v současnosti podle ministerstva financí řeší nejméně pětadvacet případů nelegálních heren provozovaných pod záštitou spolku, sdružení či svěřeneckého fondu. Provozovatel se tváří, že nepodniká, vklad do automatu označuje za příspěvek pro spolek.

Nelegálně podnikat formou klubu se stalo populární – zejména tam, kde obec hazard zakáže. I to konstatuje výroční zpráva o hazardním hraní v České republice za rok 2015.

S tím souvisí i druhý velký problém, který se objevuje od roku 2012, kdy se s přísnější regulací hazardu začalo, a stát si s ním zatím nedokázal poradit. Jde o výherní přístroje, které do hry vkládají kvízové otázky, takzvané kvízomaty. Ty se často nacházejí v klubových hernách spolu se slevostroji, jejichž prostřednictvím může hráč vyhrát slevu na pití.

Provozovatelé tvrdí, že jde o „vědomostní kvíz“, a tudíž se na ně nevztahuje povinnost mít na přístroj povolení ministerstva financí. A tím pádem ani neodvádějí loterijní daň.

Ministerstvo má jasno v tom, že kvízomaty jsou nelegální. Jenže dosud udělilo jen minimum pokud – celkem šest v souhrnné výši 32 milionů korun. Největší, desetimilionovou, dostalo několik firem, mimo jiné společnost Vindaron PRO. S placením je to horší. „Vymáhání pokut je v této oblasti problematické,“ uvádí náměstek Závodský.

Provozovatelé kvízomatů vedou se státem soudní spory. „Je to ve fázi bitvy znaleckých posudků, zda jde o znalostní hru, nebo výherní přístroj,“ potvrzuje Andrej Čírtek, mluvčí Unie herního průmyslu, která sdružuje čtyři největší provozovatele legálních kasin a heren. Pro ně jsou černé herny nekalá konkurence. Pokud policie není schopna dokázat, že byl spáchán trestný čin, musí zajištěné automaty provozovateli vrátit. Ten je následně přesune do jiné herny a byznys jede dál.

Ministerstvo spoléhá na nový zákon

Ministerstvo financí doufá, že soudy v případě kvízomatů a klubů dopadnou v jeho prospěch. Pomoci by mu měl nový zákon o hazardu, který začne platit od příštího roku. Ten řeší především silnější ochranu občanů před hazardem a také zpřísňuje zdanění.

„Nelegálně provozovaná zařízení bude možné nejprve zadržet a pak zabavit či nechat propadnout již ve správním, nikoliv až trestním řízení. Tím je odstraníme z trhu,“ říká Závodský. Navíc se sankce za provozování nelegálního hazardu zvýší až na padesát milionů.

Od Nového roku by automaty měly být méně dostupné a postupně by měly mizet z hospod a barů s tím, jak jim vyprší licence. Hazard se bude koncentrovat do heren a kasin. Herna bude muset mít minimálně 15 přístrojů, kasino 30 – to aby si takovou investici nemohl dovolit každý hospodský.
Zpřísňuje se také zdanění. Zatímco dnes daň činí 28 procent z hrubých tržeb (tedy rozdílu mezi vsazenými penězi a těmi vyplacenými na výhrách) a k tomu poplatek 80 korun denně za každý automat, nově se budou tržby danit 35 procenty a poplatky odpadnou. Pro všechny ostatní typy hazardu zůstává daň z hrubých tržeb 23 procent. Pod větší kontrolou chce mít ministerstvo také samotné hráče. Kdo bude chtít hrát v herně nebo kasinu, bude se muset centrálně registrovat.