Brno přišlo o čtvrt miliardy, počet nelegálních heren roste

Dlohodobé úsilí aktivistů z Žít Brno se míjí účinkem.

Razantní opatření brněnské radnice proti automátům, za nimiž stojí bývalý aktivista a současný náměstek primátora Matěj Hollan, se městské pokladně nevyplácí. Současný stav vede k poklesu příjmů moravské metropole o zhruba 230 milionů korun a úbytku pracovních míst. V důsledku plošného zákazu hazardních her navíc roste počet nelegálních provozoven.

Počet heren začalo Brno regulovat už koncem roku 2011. V lednu 2014 pak zakázalo automaty ve 23 městských částech, zatímco v šesti zbylých povolovalo provoz na vybraných adresách.

Provozovny na sebe nesmí upozorňovat ani venkovním vzhledem. Mají zakázáno dávat na výlohy reklamy či poutače. Vyhlášku však Antimonopolní úřad označil za diskriminační a dal Brnu na výběr – buď hazard neregulovat vůbec, nebo ho naopak zakázat zcela. Brněnský magistrát si zvolil druhou možnost.

Počátkem letošního roku vstoupila v platnost vyhláška, která zakázala provoz automatů plošně na celém území města. Povoleny zůstaly jen takzvané živé hry jako jsou karty či ruleta, ovšem pouze v osmi z 29 městských částí.

Ve městě je téměř stovka nelegálních provozoven

Před loňskými komunálními volbami si vymýcení hazardu v Brně stanovilo za cíl hned několik uskupení. Nejvýraznější bylo hnutí Žít Brno, jehož členové se v předcházejících letech angažovali proti hazardu jako aktivisté. Mezi ně patří zejména Matěj Hollan, který začal vyvíjet aktivity s cílem vymýtit hazard z města už před několika lety v rámci sdružení nazvaného Brnění. „My nechceme, aby bylo mnoho peněz z hazardu. My chceme málo hazardu,“ tvrdí Hollan, který se po loňských komunálních volbách stal náměstkem brněnského primátora.

Přijetí plošného zákazu hazardu v Brně se tak stalo vyvrcholením dlouhodobého Hollanova úsilí. Vyhláška se však svými důsledky promítá do života města negativně a zcela opačně, než její iniciátoři zamýšleli. Už koncem loňského roku se ve městě nacházelo na pěd desítek nelegálních provozoven. V současnosti se podle sdružení SPELOS jejich počet takřka zdvojnásobil a vyšplhal se na 96. 

Ve městě se hojně vyskytují nejen podniky provozující automaty skrytě a bez povolení, ale i herny s kvízomaty. „Podle našeho průzkumu ve více než polovině provozovnách, kde byl ukončen provoz legálně povolených technických zařízení, firmy neprodleně nainstalovaly kvízomaty,“ potvrdil Petr Jarolím ze společnosti Kimex.

Potíráním hazardu se také Brno připravilo o nemalé příjmy. Před dvěma lety získalo na loterijní dani a loterijních odvodech kolem 230 milionů korun. V loňském roce i navzdory postupnému rušení povolení ze strany ministerstva financí to bylo 160 milionů. A letos, kdy je už proces rušení licencí v podstatě ukončen, bude příjem radnice z hazardu patrně nulový.