Herní průmysl odvedl za pololetí státu čtyři miliardy korun

Stát i poctivé podnikatele okrádají podle šéfa sdružení SPELOS provozovatelé nelegálního hazardu.

Téměř čtyři miliardy korun odvedli za první pololetí do státní kasy tuzemští provozovatelé herních zařízení a sázkových her. Většina z těchto peněz pochází z provozu interaktivních videoloterijních terminálů, zbytek z ostatních typů loterií a sázkových her. Oznámil to včera Petr Vrzáň, výkonný ředitel sdružení SPELOS, které zastřešuje největší tuzemské provozovatele centrálních loterijních systémů.

Předpoklad, že za celý rok odvedeme do veřejných rozpočtů avizovaných deset miliard, je více než reálný, říká Petr Vrzáň, výkonný ředitel sdružení SPELOS.

„Předpoklad, že za celý rok odvedeme do veřejných rozpočtů dříve avizovaných deset miliard korun, je více než reálný,“ uvedl Vrzáň. Kromě loterní daně odvádí herní průmysl státu také správní poplatky, daň z příjmu a daň z přidané hodnoty.

Podle sdružení SPELOS však roste počet nelegálních provozoven a internetových sázkařských kiosků, které daně neplatí a zároveň poškozují služné podnikatele. Stát by se měl podle Vrzáně zaměřit především na tyto subjekty a zamezit jim v nelegální činnosti. „Na řadu případů jsme sami upozornili. U nás je však bohužel praxe taková, že se kontroluje především to, co je povoleno. Kontrolovat nepovolené herny je pochopitelně těžší než kontrolovat ty, kteří dodržují pravidla,“ podotýká Vrzáň.

Ministerstvo financí minulý měsíc v reakci na výzvu sdružení SPELOS oznámilo, že se na kontroly černých heren skutečně zaměří. Státní dozor nad sázkovými hrami a loteriemi má ve spolupráci s policií kontrolovat, zda se v pokoutních zařízeních nevyplácejí výhry skrytě.

Vláda v srpnu schválila návrh novely zákona o provozování sázkových her, který mimo jiné umožní zahraniční majetkovou účast ve všech druzích sázkových her. Čeští podnikatelé ale novelu kritizují. Obsahuje totiž zkrácení takzvaného přechodného období ze tří let na šest měsíců. V přechodném období lze provozovat loterie a podobné hry ve městech a obcích, aniž by tuto činnost mohly radnice omezit svými vyhláškami. Bude-li zákon přijat, mohly by tak videoloterijní terminály z řady míst v zemi zcela vymizet už v polovině příštího roku.

Podle sdružení SPELOS je zkrácení přechodného období zásahem do práv provozovatelů disponujících řádnou licencí od ministerstva financí, kteří se pak mohou domáhat náhrady zmařených investic a ušlého zisku soudní cestou.